Založení KČT Moravská Ostrava

Po založení Klubu českých turistů v Praze v roce 1888 se jeho činnost omezovala na Čechy. Později se začala rozšiřovat i na Moravu a Slezsko. Odbory KČT byly zakládány hlavně v místech, která měla se svým okolím přirozené podmínky pro pěstování turistiky, nebo která upoutávala kulturními a historickými památkami.

            Ve dnech 13. –16. srpna 1898 se konal v Moravské Ostravě IV. Sjezd Klubu českých turistů. K této příležitosti vydalo ústředí leták s názvem „Vzhůru do Beskyd“.  Po tomto sjezdu v příštím roce 1899 vznikl odbor KČT v Moravské Ostravě, který se významně podílel na historii turistiky našeho regionu. Vzhledem k tomu, že územní rozdělení Ostravy bylo tehdy jiné a některé nynější obvody města byly samostatnými obcemi, tak je zřejmě nutno uvést jak byly odbory KČT zakládány.  V roce 1921 byly založeny odbory KČT ve Vítkovicích a Slezské Ostravě, v roce 1923 v Michálkovicích, v roce 1924 v Přívoze, v roce 1930 v Kunčičkách, v roce 1932 v Kunčicích nad Ostravicí  a v roce 1945 v Mariánských Horách.

             Po prvních organizačních začátcích se výbor odboru KČT v Moravské Ostravě začal zajímat o výstavbu turistických chat. V letech 1906-7 postavil první českou chatu na Ondřejníku. Tehdy měl odbor KČT je 48 členů. Potíže měl se zakoupením stavebního místa, neboť Olomoucké arcibuskupství odmítlo žádost o prodej pozemku. Stavební místo se pak podařilo získat od soukromníků. 24. června 1906 byl položen základní kámen a 11. května 1907 byla stavba kolaudována. Na slavnostní otevření byly z Ostravy vypraveny dva zvláštní vlaky a další stovky turistů přišly z okolních míst. Náklady na stavbu chaty bez vnitřního zařízení činily 13.956,60 korun. Odbor KČT v Moravské Ostravě měl starosti se splácením půjčky u Cyrilometodějské záložny v Brně. Někdy museli i členové výboru sáhnou do vlastní kapsy. Půjčka však byla řádně splacena.

Také postavit českou chatu na Lysé hoře bylo snem mnoha českých turistů a přátel přírody. V roce 1895 postavil malou chatu na Lysé hoře německý spolek Beskidenverein. Stále ji přistavoval a v roce 1899 ji definitivně otevřel.

Tuto myšlenku chtěl uskutečnit odbor klubu již československých turistů v Moravské Ostravě. V roce 1926 zakoupil stavební místo na Lysé hoře. Ustavil komisi pro výstavbu chaty ve složení ing. Vojtěch Houdek, ing. Ladislav Jerie, ing. Kožnar, ing Jan Rozsypal a  ing. Robert Srkal, která začala ihned pracovat. Časem se zjistilo, že chybí finanční prostředky. Tuto skutečnost ovlivnila výstavba chaty na Beskydě a která stála 500 tisíc korun a byla  pojmenována po prezidentu T.G. Masarykovi. Dále v roce 1930 rekonstruoval chatu na Ondřejníku. Tato přestavba si vyžádala nákladů přes 300.tisíc Kč.  Ta byla znovu otevřena 5.10.1930 za velké účasti turistů

Za těchto okolností postoupil odbor KČST v Moravské Ostravě vybudování chaty na Lysé hoře Pobeskydské župě, která byla ustavena ve dvacátých letech. 1.října 1933 byl slavnostně položen základní kámen k výstavbě chaty za přítomnosti asi tří tisíc účastníků z celé Moravy, Slezska i Čech, Slovenska a mnoha státních i územních orgánů. Byla to první turistická horská chata v Československu na jejíž výstavbu přispívali společným úsilím a finančními příspěvky odbory KČST v Pobeskydské župě. Odbory KČT této župy se zavázaly, že budou po dobu pěti let přispívat na stavbu chaty desetikorunami  za člena. Tehdy měla Pobeskydská župa KČST 5.373 členů. Úvěr na stavbu chaty poskytla Městská spořitelna ve Slezské Ostravě.  Odbor KČST Moravská Ostrava přispěl částkou 250 tisíc korun. Celkový náklad na stavbu činil téměř milion korun. Byla to svého času nejlépe vybavená turistická chata v Československu. Slavnostního otevření turistické chaty na Lysé hoře 16. června 1934 se zúčastnilo tisíce turistů a pozvaných hostů. Pozdravný telegram zaslal i prezident T.G.Masaryk. Turisté vystoupili na vrchol nejvyšší hory Beskyd po osmi značených chodnících k české chatě. Tři trasy vedly z Frýdlantu n.O.,  dvě cesty ze Šancí, jedna z Ostravice, jedna ze Starých Hamrů a jedna až z Dobré.

            Velká škoda, že tato nejkrásnější horská chata v Beskydech v roce 1978 vyhořela do základu. Doufejme, že nadaci „Lysá hora“ se podaří chatu obnovit. 

            Odbor KČT měl také velkou zásluhu na rozvoji lyžování v Beskydech. Po roce 1900 se objevili v Beskydech první lyžaři. Mezi prvními českými lyžaři byli na Pustevnách Adolf Podroužek a ing. J. Wagner, kteří jednoho zimního  večera v roce 1907 překvapili hostinského jako první zimní návštěvníci – lyžaři. Rovněž na Ondřejníku byly vděčné lyžařské terény. Z Moravské Ostravy nebylo daleko na Ondřejník a tak zde vzniklo lyžařské středisko, které pořádalo kurzy lyžování. Je nutno připomenout, že čeští lyžaři jezdili na Pustevny, Ondřejník a Grůň  němečtí pak na Lysou horu a Bílý Kříž. První české závody v lyžování se konaly v roce 1914 na Ondřejníku, které organizoval odbor KČT v Mor. Ostravě. V roce 1931 vybudoval odbor KČST v Moravské Ostravě lyžařský můstek v Bílé, který navrhl Rudolf Klepáč s kritickým bodem 45 metrů. V roce 1941 byl tento můstek přestaven ing. Josefem Parýzkem, rovněž členem odboru KČST v Mor. Ostravě. Lyžařští závodníci odboru KČST v Moravské Ostravě se umístili v závodech na předních místech, jako např. juniorským přeborníkem republiky ve skoku a závodě sdruženém byl Josef Skrbek a přeborníkem ve skoku Alfréd Steinmůller.

            Také mládeži věnoval odbor velkou pozornost. Dorost postavil při všech výhodách na úroveň členů. Pro mládež byly organizovány hromadné výlety, zájezdy do hor, lyžařské kurzy, kurzy pro vedoucí mládeže, táboření apod. Mládež také hodně pomáhala při značení turistických cest.

            Na síti značených turistických cest se podíleli i členové odboru KČST v Moravské Ostravě. V roce 1920 se ujal této záslužné práce Alois Podešva, který vypracoval projekt značených cest v Beskydech. Tehdy byly orientační tabulky dřevěné s textem a směr pochodu byl vyznačen šipkou. Později byly tabulky kovové lité. Po roce 1884 vyznačila Pohorská jednota Radhošť menší oblastní síť tvarovými značkami. V roce 1929 přeznačkovali značkaři odboru KČST v Mor. Ostravě 110 km chodníků a vyvěsili 79 orientačních tabulek.

Odbor KČST v Moravské Ostravě se zasloužil po roce 1918 o propagaci Slovenska, zvláště pak Vysokých  a Nízkých Tater. Poskytoval informace o turistických zájezdech na Slovensko. Velkou úlohu v propagaci cest na Slovensko sehrály turistické časopisy, které seznamovaly naši veřejnost se zajímavostmi Slovenska. K utužení spolupráce se konaly od roku 1932 na hraničních horách „vatry československé vzájemnosti“. První se uskutečnila na Javorině, druhé na Velkém Polomu.

            Odbor KČST v Mor. Ostravě připravil v roce 1935 velký projekt k vybudování tzv. „Ostravské stezky“ ve Vysokých Tatrách. Trasa této cesty byla projektována z Koprovské doliny na Vyšné Koprovské sedlo, na Hincovo pleso k Žabím plesům k chatě pod sedlem Váhy, na druhou stranu k Zmrzlému a Českému plesu a dále přes hřeben s Sesterským plesům a Zbojnické chatě. Potom vzhůru na Priečne sedlo, dolu k Terryho chatě a Malé studené dolině a pak zadní stěnou Lomnického štítu na Lomnické sedlo s dolů ke Skalnatému plesu. První úsek od Terryho chaty do Velké studené doliny byl slavnostně otevřen 23. června 1936. Další trasy se však z různých důvodů nepodařilo zrealizovat.

            V roce 1927 uzavřelo Československo s Polskem úmluvu, podle které mohli členové KČST přestoupit v určitých pásmech hranice a mohli se volně pohybovat v dohodnutém turistickém pásmu. K tomuto účelu vystavovaly odbory zvláštní členské legitimace s mapkou příslušného území tzv. „polské legitimace“. Toto prováděl i odbor KČST v Mor. Ostravě.

            Významná byla i publikační a propagační činnost odboru KČST v Mor. Ostravě. Ta se velkou měrou přičinila o popularizaci turistiky a lyžování v Beskydech. V roce 1902 napsal jednatel odboru Adolf Podroužek brožurku „Průvodce po Moravské Ostravě a okolí“. V roce 1927 založil odbor KČST v Opavě časopis „slezský turista“ který byl v roce 1929 přejmenován na „Jesenický turistický obzor“. Vedoucím redaktorem byl prof. Bohumil Pater, který byl v roce 1932 přeložen na nové působiště (obchodní akademii) do Mor. Ostravy. Časopis pak byl vydáván v Mor. Ostravě. Prof. B. Pater byl členem odboru KČST v Mor. Ostravě. Časopis informoval čtenáře o turistické a kulturní činnosti v župách Jesenické, Pobeskydské, Těšínské a později i Valašské. Za této okolnosti nebyl již název časopisu shodný a proto byl přejmenován na „Beskydy-Jeseníky“. Časopis byl mluvčím turistů na celé Moravě a Slezsku Byl vydáván do roku 1937. Od roku 1938 vycházel pod názvem „Krásná zem – revue moravskoslezské turistiky“ v roce 1941 byl časopis protektorátními úřady zakázán.

            Odbor KČST v Moravské Ostravě připravoval různé přednášky s turistickou tématikou, v čs. rozhlase zařazoval v pátek desetiminutovky o turistice a v Moravskoslezském denníku každou neděli uváděl rubriku o turistice pod názvem „Vlastí a cizinou“. Členové odboru KČT Mor. Ostrava napsali také několik publikací o turistice a lyžování např.: ing. Ed. Šebela – Technika lyžování, Rudolf Klepáč – Lyžařský průvodce o Beskydech, Moravskoslezské Beskydy, Vsacké vrchy a Javorníky; Adolf Podroužek – Jízda na lyžích, Průvodce po Moravské Ostravě a okolí ; Milan Balcar - Beskydské písně Petra Bezruče.   Od roku 1932 do r 1939 vydával odbor KČST v Mor. Ostravě kapesní jízdní řád „Paleček“.

            Ještě je nutno uvést, že odbor KČST v Mor. Ostravě čítal v roce 1938 2898 členů.

V době vzpomínání 100 let Klubu československých turistů nelze zapomenout alespoň některých turistických, lyžařských a značkařských činovníků, kteří svou obětavou prací se zasloužili o rozvoj turistiky a lyžování. Jsou to zejména: Dr.ing. Ladislav Brada, Rudolf Klepáč, prof. Bohumil Pater, Adolf Podroužek, ing. Jaroslav Šejvl, ing. Josef Šubr, ing. Josef Parýzek, Eduard Michenka, Vojtěch Menších, ing. Jan Rozsypal, ing. Jan Trojan a další.

Alois WINKLER