Z historie turistiky na Ostravsku

21.10.2015 17:13

V rámci 110. výročí Klubu českých turistů je nutno se zmínit o organizované turistice na Ostravsku. Vzhledem k tomu, že turistika na Ostravsku se provozovala a i dnes se koná hlavně v nejbližších horstvech tj. Beskydech, Jeseníkách a Javorníkách, zasahuje z dnešního hlediska nejen do oblasti Slezsko, ale i do oblasti Beskydy, Jeseníky a z části i do oblasti Valašska. Prosím proto čtenáře, aby tento příspěvek chápali z tohoto hlediska.

Po založení Klubu českých turistů 11. června 1888 v Praze jeho působnost tehdy zasahovala pouze Čechy. Avšak již začátkem devadesátých let se činnost rozšiřovala na Moravu a Slezsko. Obory KČT byly zakládány hlavně v místech, která měla se svým okolím přirozené podmínky pro pěstování turistiky, nebo která upoutávala kulturními a historickými památkami.

Po první světové válce rozšířil KČT svou činnost na celé území samostatného státu s názvem Klub československých turistů.

Na Ostravsku počaly vznikat odbory KČT postupně v následujících letech:

1895 - Štramberk

1899 - Moravská Ostrava

1919 - Lazy u Orlové

1921 - Frýdlant u Ostravice, Karviná, Opava, Slezská Ostrava, Vítkovice

1923 - Orlová, Frýdek, Michálkovice, Petrovice u Karviné

1924 - Kunčice pod Ondřejníkem, Ostrava - Přívoz a obratem odbor Český Těšín

1925 - Nový Bohumín

1929 - Petřvald u Karviné

1930 - Kunčičky u Ostravy

1932 - Kunčice  n. Ostravicí, Hlučín, Rychvald

1937 - Kopřivnice

1945 - Mariánské Hory, Šenov, Vratimov, Lískovec u Frýdku

 

Do této oblasti spadají nejbližší dvě horstva Beskydy a Jeseníky, jak je již uvedeno výše.

Obě horstva přitahují návštěvníky zalesněnými svahy, divokými srázy, květenou, krásnými výhledy do kraje a proto také mají velké předpoklady pro pěstování turistiky a lyžování.

I když kraj pod Beskydami byl osídlen českými obyvateli, tak tehdy opanoval německý spolek Beskidenverein nejvýznačnější vrcholy těchto hor. O získání finančních prostředků tento německý spolek neměl nouzi a proto budoval chaty. Tak v roce 1893 postavil chatu na Čantorijí, 1895 chatu na Javorovém, roku 1898 na Lysé hoře a v témže roce i na Slavíči, v roce 1935 další chatu na Lysé hoře.

Pro české turisty tehdy nebyla možnost se v Beskydech ubytovat a stravovat. Naproti tomu v Jeseníkách, obydlených většinou německým obyvatelstvem vládl německý spolek Sudetengebirksverein, založený v roce 1881 a jehož sídlo bylo ve Frývaldově (dnes Jeseník).

Sudetengebiksverein vybudoval v roce 1899 chatu na Kralickém Sněžníku v blízkosti mohutné věže, dále chaty na Šeráku a Červenohorském sedle, na Švýcárně pak alpskou salaš. Na Pradědu vybudoval v letech 1903 - 1910 kamennou věž, symbol německé pýchy.

Pro české turisty do roku 1914 nebyla v Jeseníkách vybudována žádná chata nebo útulna. Klub českých později československých turistů budoval nebo provozoval pronajaté chaty a útulny v těchto letech:

1907 - chatu na Ondřejníku

1909 - útulnu ve Štramberku

1923 - chatu na Beskydu (vyhořela v r. 1952)

         - chatu na Velkém Polomu

1924 - chatu na Ropičce

1925 - chatu na Červenohorském sedle

1928 - chatu na Vsackém Cábu

1932 - chatu na Martiňáku (býv. PJR)

         - chatu na Gírové

1934 - chatu na Lysé hoře (vyhořela v r. 1978)

1935 - chatu na Javorovém

 

Z činnosti některých odborů KČT

Odbor KČT ve Štramberku založila skupina osob, která horovala pro turistiku, včele s MUDr. Adolfem Hrstkou. Za úkol si stanovili zachránit zříceniny Štramberské trůby a převzít ji do své péče. Tato zřícenina patřila Tereziánské akademii ve Vídni, která žádost KČT zamítla. Totéž se ale stalo i německému spolku Beskideverein. Přičiněním jednoho člena z kuratoria Tereziánské akademie se to však podařilo. Tak byly smluvně zříceniny trůby a památná hora Kotouč předány k turistickým účelům.

Tereziánská akademie však nesouhlasila se stavbou chaty u trůby. Odbor KČT provedl v roce 1902 opravu Štramberské trůby a v roce 1904 postavil blízko trůby dřevěnou verandu se střechou pokrytou šindelem. Tu však v roce 1907 zničila jarní bouře. Odbor KČT však do tří měsíců postavil novou turistickou útulnu za pomoci mistrů a dělníků z kopřivnické Vagónky.

K propagaci Štramberku významně přispěl akademický malíř Bohumír Jaroněk z Rožnova p.R. Byl prvním umělcem, který svými plakáty zval návštěvníky do Štramberku, aby se kochali krásou okolní krajiny.

V roce 1904 uspořádal odbor KČT výstavu obrazů mistra Jaroňka. V roce 1910 se konala ve Štramberku výstava prací sdružení moravských umělců a při tom historickou slavnost, které se zúčastnilo tisíce diváků. Podobné výstavy se konaly každý rok. Tato veřejně prospěšná činnost odboru KČT ve Štramberku se nezamlouvala rakouským úřadům a z toho důvodu byl KČT v roce 1914 zakázán a činovníci byli perzekuováni.

 

Odbor KČT v Moravské Ostravě byl založen v roce 1899 a významně se podílel na historii turistiky tohoto regionu.

V letech 1906 - 1907 postavil první českou chatu na Ondřejníku. Tehdy měl odbor pouze 48 členů. Potíže měl se zakoupením stavebního místa, neboť Olomoucké arcibiskupství odmítlo žádost o prodej pozemku. Stavební místo se podařilo získat od soukromníků.

24. června 1906 byl položen základní kámen a 11. května 1907 byla stavba kolaudována. Na slavnostní otevření přijelo přes tisíc účastníků. Náklady na stavbu činily 13.956,60 korun. Odbor KČT měl starosti se splácením půjčky u Cyrilometodějské záložny v Brně. Půjčka byla řádně splacena.

Odbor KČT v Moravské Ostravě měl také velkou zásluhu na rozvoji lyžařství v Beskydech. Na Ondřejníku byly vděčné lyžařské terény. Z Moravské Ostravy nebylo daleko na Ondřejník a tak zde vzniklo lyžařské středisko. Byly zde pořádány kurzy lyžování a v roce 1914 se tu konaly první lyžařské závody.

Významná byla i publikační činnost na Ostravsku. Ta se velkou měrou přičinila o popularizaci turistiky a lyžování v Beskydech a Jeseníkách.

V roce 1895 vyšla publikace od neznámého autora Průvodce po Beskydách a Moravském Valašsku, kterou vydalo ústředí KČT. V roce 1902 napsal jednatel odboru KČT Adolf Podroužek - Průvodce po Moravské Ostravě a okolí.

Ve dnech 13-16. srpna 1898 se konal v Moravské Ostravě IV. sjezd Klubu českých turistů a u této příležitosti byl vydán propagační leták s názvem "Vzhůru do Beskyd".

V roce 1927 založil odbor KČST v Opavě časopis "Slezský turista", který byl v roce 1929 přejmenován na "Jesenický turistický obzor". Vedoucím redaktorem byl prof. Bohumil Pater, který tehdy přešel na nové působiště (obchodní akademii) do Ostravy a tak časopis byl vydáván v Moravské Ostravě. Časopis informoval čtenáře o turistické a kulturní činnosti v župě Jesenické, Pobeskydské a Těšínské. Za této okolnosti nebyl již název časopisu vhodný, proto změnil název na "Beskydy - Jeseníky". První číslo vyšlo 15. února 1930 a byl mluvčím turistů na celé Moravě a Slezsku. Časopis vycházel do roku 1937 a od roku 1938 změnil název na "Krásná zem - revue moravskoslezské turistiky". V roce 1941 byl časopis protektorátními úřady zakázán.

Další autoři publikovali své práce a to:

Adolf Podroušek

:

Jízda na lyžích

Ing. Ed. Šebela

:

Technika lyžování

Rudolf Klepáč

:

Lyžařský průvodce po Beskydech

Moravskoslezské Beskydy, Vsácké hory a Javorníky

Karel Riegler

:

Podrobný průvodce po Moravskoslezských Beskydách

Fr. Muzikář

:

Turistický průvodce Těšínskem

Jaroslav Dostál

:

Jeseníky

Milan Balcar

:

Beskydské písně Petra Bezruče

Pobeskydská župa KČST

:

Pozdravy z Lysé od Petra Bezruče

faksimile rukopisů Bezručových pozdravů z let 1922-1934

 

 

 

Postřehy ze stavby chaty na Lysé hoře.

 

V roce 1895 postavil malou chatu na Lysé hoře německý spolek Beskidenverein, který ji stále přistavoval, aby ji v roce 1899 definitivně otevřel.

Postavit chatu na Lysé hoře bylo snem mnoha českých činitelů a přátel přírody. Odbor KČST v Moravské Ostravě zakoupil v roce 1926 stavební místo na Lysé hoře. Ovšem na výstavbu chaty neměl dostatek finančních prostředků. Odbor KČST v té době postavil chatu na Beskydku a v roce 1930 rekonstruoval chatu na Ondřejníku. Tato přestavba stála 300.000 korun a byla znovu otevřená 5. října 1930 za velké účasti turistů.

Za těchto okolností postoupil odbor KČT v Moravské Ostravě vybudování chaty na Lysé hoře Pobeskydské župě, která byla ustavena ve dvacátých letech.

V říjnu 1933 byl slavnostně položen základní kámen k chatě za přítomnosti asi tří tisíc účastníků z celé Moravy, Slezska i Čech a mnoha státních orgánů. Byla to první turistická horská chata v Československu, na jejíž výstavbu přispívali společným úsilím a finančními příspěvky odbory KČST v Pobeskydské župě. Odbory KČST této župy se zavázaly, že budou přispívat po dobu pěti let na stavbu chaty deseti korunami za člena. Úvěr na stavbu chaty poskytla Městská spořitelna ve Slezské Ostravě, Pobeskydská župa KČST splatila úvěr do deseti let.

Samostatného otevření chaty na Lysé hoře v roce 1934 se zúčastnilo tisíce turistů a pozvaných hostů. Turisté vystoupili na vrchol nejvyšší hory Moravskoslezských Beskyd po osmi značených chodnících k české chatě. Náklady na stavbu chaty činily skoro milion korun. Byla to svého času nejlépe vybavená turistická chata v Československu.

Velká škoda, že tato nejkrásnější horská chata v Beskydech v roce 1978 vyhořela do základu a Lysá hora je dosud bez chaty.

I v jiných odborech KČST byla rušná činnost. V roce 1923 byla postavena chata na Velkém Polomu péčí odboru KČST v Orlové, který ještě v roce 1929 přistavil k této chatě velkou depandanci. V témže roce, jak je již dříve uvedeno, byla vybudována odborem KČST v Moravské Ostravě chata na Beskydku. Žel v roce 1952 vyhořela.

V roce 1932 koupil odbor KČST v Ostravě Přívoze chatu na Martiňáku od pana R. Kubáně, který ji koupil v roce 1911 od Pohorské jednoty Radhošť.

Odbor KČST v Karviné vybudoval v roce 1932 chatu na Gírové v Těšínských Beskydách.

Odbor KČST v Třinci zakoupil v roce 1935 od nájemce německé chaty na Javorovém tuto chatu. V témže roce přistavěl k dřívější budově na Ostrém další objekt. V roce 1930 bylo v Beskydech 16 turistických chat, z toho bylo 8 chat českých, 7 německých a 1 polská.

Budování chat v Jeseníkách českými turisty nebyla nijak jednoduchá, poněvadž celé horstvo obhospodařoval německý spolek Sudetengebirksverein.

Po první světové válce se ústředí KČST v Praze podílelo na obnově nebo koupi některých útulků a chat. I když v roce 1927 odbor KČST v Šumperku pronajal půlku cestářského domku a v něm jeden pokojík (2 lůžka) a noclehárnu pro 10 osob.

V roce 1928 koupila Jesenická župa KČST objekt ve Starém Městě pod Sněžníkem, který po adaptaci měl 15 pokojů a 2 noclehárny. V roce 1933 byla pronajatá Alfrédova chata pod Jelení studánkou.

V roce 1933 postavil odbor KČST v Zábřehu chatku s rozhlednou na Sázku. V roce 1935 vybudovalo ústředí KČST velkou chatu na Červenohorském sedle. Odbory KČST v Jesenické župě přispěly na tuto stavbu finanční částkou 150.000 korun.

 

Pohorská jednota Radhošť

 

V historii české organizované turistiky nelze nevzpomenout vznik Pohorské jednoty Radhošť, která byla založena v září 1884 ve Frenštátě p. Radhoštěm.

Zásluhu na tom měli frenštátští rodáci MrPh Štěpán Ježíšek a JUDr. Edvard Parma. Pohorská jednota Radhošť (PJR) byla tedy první českou turistickou organizaci v tehdejších historických zemích Rakousko - Uherska s působením v Beskydech a na Valašsku.

Právě pro tuto regionální činnost není možno považovat PJR za celonárodní organizaci. Pohorská jednota Radhošť si ve svých stanovách vytyčila podporovat turistický ruch zejména v Beskydách a na Valašsku, povzbuzovat k návštěvě hor, pěstovat lásku k přírodě a její ochranu  a přispívat k vědeckému výzkumu k zvelebení Beskyd a Valašska.  PJR měla ve svém programu i výstavbu horských chat a útulků. Z nejvýznamnější alespoň některé. V srpnu 1891 útulnu na Pustevně, v roce 1898 byla přestavěna na hostinec "Krčma". V roce 1893 postavila rozhlednu Cyrilku, v roce 1894 otevřela kamennou chatu "Šumná", kterou stavěl italský stavitel Giovani Bertini. V roce 1897 započala se stavbou útulny "Maměnka" a jídelny "Libušín" podle návrhu známého architekta Dušana Jurkoviče. Vnitřní výzdobu provedl pražský malíř Karel Štopler. Některé obrazy podle akvarelových studií Mikuláše Alše.

Dále zakoupila útulnu U kaple, o níž měl zájem i německý Beskidenverein. Dále přestavěla útulnu na Martiňáku na chatu.

Pohorská jednota Radhošť také budovala a značila turistické chodníky v oblasti Radhoště, Pusteven a na Horečkách. V roce 1937 bylo již vyznačeno 130 km cest.

Činnost PJR tenkrát nebyla jednoduchá, hlavně z hlediska finančního a tak některé její odbory i zanikly. Když před první světovou válkou měla PJR asi 1400 členů, tak v roce 1937 měla ve 12. odborech 5 686 členů a v roce 1939 v 10. odborech 5 250 členů. PJR svůj úkol plnila dobře i za okupace. Zásluhou PJR bylo ve Frenštátě p. R. dobře vybavené jediné lyžařské středisko v českých zemích. Pro svůj neohrožený vlastenecký postoj byl nacisty popraven Dr. Božetěch Parma, syn zakladatele PJR a později její předseda.

Po druhé světové válce pokračovala PJR ve své práci na úseku turistickém i lyžařském až do doby sloučení všech tělovýchovných organizací a sportovních spolků v roce 1948 v jednotnou tělovýchovnou organizaci SOKOL, později ČSTV.

Pohorská jednota Radhošť pracovala dobře i na poli propagačním. Na této činnosti se podíleli -

Bedřich Remeš

:

Průvodce po Beskydách a Moravském Valašsku (KČT Praha 1895)

Ing. Wagner

:

První česká turistická mapa Beskyd

J. Kozel

:

Beskydy Moravskoslezské s mapou Beskyd od Ing. Ed. Šebely

Dušan Jurkovič

:

Pustevně na Radhošti (Brno KPU 1900)

J.E.Nečas

:

V ovzduší našeho Radhoště (PJR - 1901)

Jar. Všetečka

:

Radhošťské Beskydy (1924)

 

 

Pohorská jednota Radhošť udělila za dlouholetou aktivní turistickou a organizační činnost čestné členství těmto činovníkům: P.J. Břeckovi, PhMr. Štěpánu Ježíškovi, Dušanu Jurkovičovi, Janu Kaděrkovi, Al. Kantorkovi, E. Kostelníkovi, R. Křenkovi, Dr. Ed. Parmovi, Bedřichu Remešovi, Ing. Ed. Šebelovi, Ant. Tebiclovi a Josefu Vitárkovi.

Díváme-li se na činnost Pohorské jednoty Radhošť s odstupem času uplynulých let, můžeme s uznáním hovořit o velmi dobré práci, kterou vykonala pro rozvoj turistiky a lyžování, propagační a literální činnost a to nejen v Beskydech a na Valašsku.

 

KČST a Slovensko

 

Na Slovensku vznikl Klub československých turistů po první světové válce. V roce 1919 se ustavil první odbor KČST v Bratislavě. Propagaci slovenských hor, zvláště pak Vysokých a Nízkých Tater se věnovala velká pozornost. Odbor KČST v Moravské Ostravě poskytoval informace o turistických zájezdech na Slovensko. Velkou úlohu v propagaci cest na Slovensko sehrály turistické časopisy, které v mnoha článcích seznamovaly naší veřejnost se zajímavostmi na Slovensku.

K utužení spolupráce se konaly od roku 1932 na hraničních horách vatry československé vzájemnosti. První se uskutečnila na Javorníku, druhá pak na Velkém Polomu. Vatry  připravoval KČST se Štefánikovou společností a byly hojně navštěvovány. Odbory KČST v Moravské Ostravě připravily v roce 1935 velký projekt k vybudování "Ostravské stezky" ve Vysokých Tatrách. Trasa této cesty měla vést k Hincovu plesu (1946m) a k Žabím plesům (1886m), potom  pod sedlo Váhy (2337m) a k Českému plesu (1612m) a dále Východní Vysokou (2288m) k Zbojnické chatě (1960m). Od Zbojnické chaty na Priečne sedlo (2352m), dále k Téryho chatě (2015m) a zadní stranou Lomnického štítu na Lomnické sedlo (2189m) a dolů ke Skalnatému plesu (1751m).

První úsek této cesty od Téryho chaty do Velké studené doliny byl slavnostně otevřen 23. června 1936. Další trasy se však již nepodařilo realizovat pro nastalé politické události.

 

Lyžování na Ostravsku

 

Po roce 1900 se objevili v Beskydech první lyžaři. Byli to ostravští němečtí úředníci, kteří pocházeli z alpských zemí. Mezi prvními českými lyžaři na Pustevnách byli v roce 1907 Adolf Podroužek a Ing. Wagner.

Čeští lyžaři jezdili na Pustevny, Ondřejník a Grůň. Němečtí pak na Lysou horu a Bílý kříž. V odboru KČST v Moravské Ostravě se v té době sdružovali turisté i lyžaři. Pro zajímavost, lyžařský odbor KČT v Moravské Ostravě byl založen již v roce svého založení  a v PJR v roce 1908.

První české závody v lyžování se konaly v roce 1914 na Ondřejníku. V roce 1921 byly uspořádány štafetové závody Lysá hora - Grůň - Staré Hamry, v roce 1922 Pustevny - Martiňák - Staré Hamry.

Pro skoky na lyžích se z počátku stavěly lyžařské můstky ze sněhu a to těsně před závody. První definitivní můstek postavila v roce 1926 Pohorská jednota Radhošť na Pustevnách . V roce 1931 vybudoval odbor KČST Moravská Ostrava lyžařský můstek v Bílé, který navrhl Rudolf Klepáč s kritickým bodem 45m. V roce 1941 tento můstek přestavěl Ing. Josef Parýzek, rovněž člen odboru KČST v Moravské Ostravě.

Nejvyšší soutěží lyžařů KČST byl celostátní přebor jednotlivců a hlídek. První se odehrál v roce 1931 v Krkonoších, druhý přebor se konal v Bílé, jehož organizaci byl pověřen odbor KČST v Moravské Ostravě. Značným přínosem pro rozvoj turistiky a lyžování byly horské chaty KČST .

V roce 1929 byla uzavřena dohoda mezi KČST a Svazem lyžařů RČS, podle které se mohl zúčastňovat všech svazových závodů i člen lyžařského odboru KČST, který zaplatil registrační poplatek Svazu lyžařů.

Lyžařští závodníci odboru KČST v Moravské Ostravě se umísťovali na předních místech, např. juniorským přeborníkem republiky se stal Josef Skrbek.

Lyžaři v odborech KČST v Ostravě odváděli dobrou práci pro tento sport, zvláště pak pro své organizační schopnosti při pořádání lyžařských závodů. Za to si zaslouží uznání

 

Pro názornost některé číselné údaje.

Odbor KČT, župa, oblast

rok

počet členů

počet odborů

mládež

KČT Moravská Ostrava

1 906

48

 

 

KČST Moravská Ostrava

1 928

1 114

 

 

KČST Moravská Ostrava

1 929

1 480

 

 

KČST Moravská Ostrava

1 931

1 333

 

 

KČST Moravská Ostrava

1 935

2 971

 

 

KČST Moravská Ostrava

1 937

2 898

6

 

KČT v Ostravě

1 996

1 169

15

350

 

Odbor KČT, župa, oblast

rok

počet členů

počet odborů

mládež

Pobeskydská župa

1 928

3 104

 

 

Pobeskydská župa

1 929

3 709

 

 

Pobeskydská župa

1 938

5 373

18

 

Jesenická župa

1 938

2 460

31

578

Těšínská župa

1 938

2 873

13

 

Oblast Slezsko

1 996

2 174

14

 

 

 

 Při hodnocení činnosti KČT nelze nevzpomenout alespoň některých turistických a lyžařských činovníků, kteří svou obětavou prací se zasloužili o rozvoj turistiky a lyžování na Ostravsku.

Jsou to zejména Dr. Ing. Ladislav Brada, Jaroslav Bača, Václav Brodil, Rudolf Klepáč, Vojtěch Menšík, Ing. Josef Parýsek, Prof. Bohumil Pater, Adolf Podroužek, Ing., Jan Rozsypal, ing. Jaroslav Šejvl, ing. Šubr, Ing. J. Trojan, ing. J. Wagner.

Tento příspěvek si nečiní nárok, že zahrnuje celou historii turistiky a lyžování,  bohatou činnost všech odborů KČT na Ostravsku.

Neobsahuje významnou činnost značkařů, činnost vodáckých skupin, budování vodáckých tábořišť, činnost cykloturistů, přednáškovou a kulturní činnost v odborech KČT na Ostravsku, ani činnost v období světových válek.

                                                                                               Alois Winkler

 

 

Prameny-odkazy:

90 let organizované turistiky v Sm kraji

100 let organizované turistiky  v Sm kraji

75 let org. lyžařství-podíl Sm kraje

100 let Pohorské jednoty Radhošť

archiv města Ostravy

Slezský turista-jaro 1997

© 2011 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořte si web zdarma!Webnode